Krmný hmyz

Jistě většina z nás se setkala s pojmem krmný hmyz, zvláště, objevuje-li se u vás doma nějaký domácí mazlíček, který si rád zamlsá na nějakém vydatném bílkovinném nášupu. Je plno druhů živočichů, kteří se musí hmyzem přikrmovat. Mnoho z nás si ani neumí představit, že „krmný“ hmyz se může stát i naším domácím mazlíčkem. Já sama jsem si nikdy nepomyslela, že řeknu třeba o švábovi: „ty jseš ale rozkošný a roztomilý“. Je pravdou, že až po pár letech…..

Krmný hmyz jako domácí mazlíček

Stejně jako při koupi pejska, musíme dobře zvážit, jaké plemeno by se pro nás hodilo, jaké má nároky (jak prostorové, tak finanční) a kolik z našeho volného času můžeme do něho investovat. Stejně tak se musíme dobře rozhodnout, jaký hmyz – jako domácí mazlíček, by byl pro nás nejvhodnější. Proto je třeba se také řídit několika základními pravidly či kritérii související s náročností a specifikem jednotlivého druhu. Záleží také na tom, zda si vybereme pro radost jednu kudlanku nebo chceme založit chov.

Prostorově náročnější jsou pochopitelně druhy dosahující v dospělosti větších rozměrů a druhy jejichž vývojová stádia je potřeba oddělit od dospělců.
Téměř žádný druh uvedený níže není vyloženě teplomilný, ale některé druhy se při nižší (pokojové) teplotě nebudou množit (saranče, cvrček), nebo jejich vývoj bude tak dlouhý, že se dospělosti nedožije dostatek jedinců k udržení chovu (potemník brazilský). Je třeba mít jistotu, že budeme hmyzu po celý rok schopni zajistit dostatek potravy a nepořizovat si bez předchozí přípravy druhy s atypickými potravními nároky jako jsou například zavíječi voskoví. Podobně i mladá sarančata vyžadují zelené krmivo, které v teplých měsících zajistíme trávou, ale v chladných musíme tuto část stravy nahradit čínským zelím, nebo například naklíčeným obilím. Pro všechny uvedené druhy je pak vhodné (není podmínkou) mít samostatnou místnost oddělenou dveřmi od kuchyně a obytných prostor (například chodba, sklep, koupelna...). Protože!!!!!!

Ať se budete snažit sebe víc, vždy nějaký neposeda uteče, tak s tím počítejte

I hmyz má jako kterýkoliv jiný živočich svá specifika a podmínky pro chov, které mají význam zejména pro rozmnožování. Pouze hmyz, chovaný v dobrých podmínkách s uspokojením základních potřeb, se nám bude množit a zajistí tak stálou produkci živé hmoty a úspěch odchovu. Blíže vám zkusím popsat podmínky chovu běžně chovaných druhů krmného hmyzu. A dozvíte se zde také něco o druzích hmyzu, jejichž chov zvládne naprostý laik, až po ty, které už se vám bez dodržení určitých podmínek rozmnožit nepodaří.

Veškeré rady a zkušenosti jsou z mého vlastního chovu, takže různá doporučení či můj pohled na věc může být hodně subjektivní, a chovatelé či odborníci, kteří se věnují danému druhu delší dobu mohou mít jiný názor. Všechny uvedené druhy krmného hmyzu mám v současnosti ve svém chovu, nebo jsem se jejich chovu v minulosti věnovala.

Chovné boxy, nádoby

Co hmyz, to jiná nádoba.
Chov krmného hmyzu není na chovné nádoby nikterak náročný. Můžeme využít skleněné, kovové či plastové boxy nejrůznějších rozměrů podle velikosti a počtu chovaných jedinců. Osobně doporučuji jako materiál plast, protože je průhledný, pevný a zároveň lehký, takže se nádoba snadno přenáší, myje a také minimálně zatěžuje nosnou konstrukci (police, stůl, terárium...), na které máme nádoby s hmyzem umístěné. Každý box by měl být vybaven víkem (pletivem) či jiným vstupním otvorem, který umožní snadnou manipulaci s jedinci, potravou i čištěním. Pro většinu druhů je třeba, aby víko těsně přiléhalo a ani mladí jedinci nemohli uniknout. Neplatí, že originální víko na nádobě je nejlepším řešením (často nedoléhá). Vhodnější bývá nahradit ho sklem, tabulkou plastu nebo muším pletivem, která se dá opracovat pomocí nůžek a snadno se tak přiblíží tvaru nádoby. Dostatečné větrání zajistíme u malých nádob jednoduše proděravěním víka, u větších nádob je vhodné udělat do boxu větší otvor a přelepit je vhodnou síťovinou nebo pletivem. Osobně používám síťovinu proti hmyzu, kterou ani mladí jedinci neproniknou a její tvar snadno upravíme nůžkami. U žádného z uvedených druhů nejsou ani mladí jedinci tak malí, aby síťovinou proti hmyzu unikly (pozn. Někdy se tak stane u švába šedého). Máte-li však pocit, že její hustota nestačí, použijte dámské punčochy (švábi), případně ubrousek, papírovou utěrku (mušky, octomilky) či jakýkoliv jiný prodyšný materiál.

Manipulace s hmyzem

Je-li nutná manipulace s hmyzem z jakéhokoliv důvodu, musíme dbát několika zásad, jinak mu ublížíme, nebo uteče. Jako nejjednodušší se ve výsledku vždy jeví chycení hmyzu mezi prsty. Časem se vám podaří vytvořit cit, takže hmyzu neublížíte a zároveň bude stisk dost silný, aby zabránil útěku. Samozřejmě můžeme použít i pinzetu (vhodné jsou buď přímo určené k manipulaci s hmyzem, nebo nekvalitní - ty jsou měkké a hmyz tak nestisknou příliš). Pokud však potřebujeme přemístit velké množství jedinců, je vhodné je buď odlovit do malé nádobky a přesunout, nebo je např. sklepat z předmětů, které jsou v chovné nádobě (papírová plata od vajec apod.). Většina druhů není nijak nebezpečná, maximálně vypouští nepříjemně páchnoucí nebo dráždivou tekutinu, jiný má na končetinách ostré výrůstky. Při neopatrné manipulaci se člověk může poškrábat (ale většinou se jen lekne, když ucítí něco ostrého). U takových druhů platí, že nesmíme, chceme-li je třeba odstranit z povrchu nádoby či z oděvu, používat příliš velkou sílu. Čím víc táhnete, tím více se snaží přidržet. Vhodnější je nechat brouka přelézt na něco jiného nebo jej chytit zhora a pomalu prsty uvolňovat "nožičku po nožičce".

Nemoci

Ani hmyzu se nemoci nevyhnou. Hmyz jako kterýkoliv jiný živočich může trpět celou řadou nemocí, jejichž původci jsou viry, bakterie i paraziti. V chovu je velmi obtížné případnou nákazu rozpoznat a ještě horší jsou možnosti léčby. Většinou je jedinou možností chov přesunout do jiné nádoby a počkat, zda-li se situace zlepší, nebo ho rovnou zlikvidovat (a ne léčit). Hmyz trpící jakoukoliv nemocí není vhodný ke zkrmení, i když většina nemocí není přenosná na obratlovce. Nevhodnější "léčbou" je prevence. Budete-li dodržovat několik zásad, výrazně snížíte riziko napadení chovu na minimum:

krmení či jakékoliv jiné části boxů nepřenášejte mezi chovnými boxy (není-li možné předměty umýt)
přesouváte-li hmyz do nového boxu, kde dřív byl jiný chov, řádně box vymyjte a případně vydezinfikujte (savo, sprey na dezinfekci terarií...)
pravidelně odstraňujte staré krmení, které by mohlo zahnívat (ovoce), nebo dávejte takové množství, které hmyz zkonzumuje
příležitostně (cca 1x za rok), chováte-li omezené množství, zakupte nové jedince jimiž oživíte genový fond
nové jedince nikdy nedávejte do starého chovu okamžitě, ale ponechte je v jiné nádobě (karanténě) alespoň 14 dní
pravidelně čistěte podestýlku a vyměňujte vybavení boxu (kompletně, nebo po částech)
chováte-li v jedné nádobě více druhů, vybírejte takové kombinace, aby měli podobnou velikost a rozmnožovací potenciál
v boxu udržujte vhodné klima (teplota, vlhkost). Je-li v boxu příliš velká vlhkost, tzn.rosí se stěny, přidejte větrací otvory.

Budete-li dodržovat tyto základní podmínky, chov bude bezproblémový.

Chované druhy

Šváb šedý (Nauphoeta cinerea)
Šváb (Phoetalia pallida )
Šváb obrovský (Blaberus giganteus)
Šváb (Blaberus discoidalis)
Šváb smrtihlav (Blaberus craniifer)
Šváb argentinský (lesní) (Blaptica dubia)
Šváb velkokřídlý (Archimandrita tesselata)
Šváb (Blatta lateralis(Shelfordella Tartara))
šváb harlekýn (Blatta rhombifolia (Neostylopyga rhombifolia))
Šváb syčivý (Gromphadorhina portentosa)
Šváb (Gromphadorhina laevigata)
Šváb zelený (Panchlora nivea)
Cvrček domácí (Acheta domestica)
Cvrček stepní (banánový) (Gryllus assimilis)
Cvrček dvouskvrnný (Gryllus bimaculatus)
Saranče stěhovavá (Locusta migratoria)
Saranče všežravá (Schistocerca gregaria)
Potemník moučný (Tenebrio molitor)

Potemník brazilský (Zophobas morio)

Potemník buffalo (baffalo) (Alphitobius laevigatus) - "Plesnivec obilní"
Octomilky (Drosophila melanogaster, Drosophila hydei)
Zrnokaz skvrnitý (Callosobruchus Maculatus)
Zákeřnice (Platymeris biguttata)
Oblovka (Achatina immaculata var. panthera)